Tereza bude na Olympijských hrách usilovat o co nejlepší výsledek

Představujeme vám hvězdu současné špičky sportovní chůze Terezu Ďurdiakovou! Že je vám její jméno povědomé? Není divu, protože chůze není jediný sport, ve kterém se prosadila mezi českou i mezinárodní elitou. Sportovní chůzi se Tereza věnuje necelý rok, ale už v ní září, protože si nedávno „došla“ až pro splněný limit na Olympijské hry do Tokia!

Tereza bude na Olympijských hrách usilovat o co nejlepší výsledek a prozradila nám něco o sobě, o jejím tréninku a přípravě na Olympijské hry.

Ve třiceti letech máš za sebou celkem pestrou sportovní minulost. Čím si vysvětluješ tvoje úspěchy v každém, i když odlišném, sportu?

Prošla jsem od plavání, přes akvabely k maratonu a nyní dělám sportovní chůzi. Zatím jsem se vždy svojí zarputilostí dostala poměrně rychle do české špičky na slušnou mezinárodní úroveň, ale na tu absolutní světovou špičku to zatím nikdy nestačilo. A proto jsem asi stále hledala sport, v kterém to dokážu.

Samozřejmě těžím z dříve vykonané práce i pohybových dovedností z předchozích specializací. Tréninkový transfer z různých sportů a disciplín je prostě známým faktem.

Sport mi dal obecně vztah k sobě samé a naučil mě nebát se práce a překážek. Dnes vím, že za své výsledky nesu konečnou zodpovědnost já sama.

Jaké vlastnosti by podle tebe měl mít někdo, kdo chce ve sportu uspět? Co myslíš, že je více potřeba, talent nebo být „dříč“? 

Kdybych byla talent, měla bych už doma velké (OH,MS) medaile z maratónu, triatlonu a akvabel. Takže odpověď si domyslete sami.

Pokud chcete v čemkoli patřit mezi nejlepší na světě, potřebujete samozřejmě dostatečnou míru talentu, ale o konečném výsledku vždy rozhodne až množství a kvalita práce, kterou jste ochotni a schopni danému cíli věnovat.

Sporty i disciplíny se hodně liší v tom, co je pro úspěch v nich důležité. Ve vytrvalostních sportech je to rozhodně schopnost tolerovat obrovskou zátěž, ochota pracovat víc, než ti ostatní a základní míra pohybového a funkčního talentu.

Pokud bych měla definovat sebe, sudičky mi do kolébky příliš talentu nenadělily, i když schopnost pracovat a zarputilost jsou vlastně také talentem.

Celkem krátkou dobu se věnuješ sportovní chůzi, na kterou jsi přešla z maratonského běhu. Můžeš trochu přiblížit tvojí sportovní přípravu? V čem je rozdíl ve sportovní přípravě běžce a chodce?

Příprava každého vytrvalce, který chce obstát ve srovnání se světem, je velmi podobná. V určitých obdobích je naprosto jedno, jakou zátěží funkční parametry zvyšujete. Jde hlavně o to, ve zdraví přežít těžkou a dlouhodobou zátěž. V tom musí každý vyjít z toho, co umí, ze svých dispozic a z prostředí, ve kterém se připravuje.

V mém případě doba trávená chodeckým pohybem určitě nepřesahuje 50% tréninkové doby. Používám kolo, inline brusle, v zimě běžky, hodně času zabere bazén i běhy v přírodě. I posilováním, gymnastikou a protahováním trávím spousty času.

Takže si myslím, že v jádru se trénink špičkového běžce, chodce, cyklisty, běžce na lyžích, triatlonisty asi příliš neliší.

Probíhá tvůj trénink kromě domácích podmínek i v zahraničí a vybíráš si podle něčeho speciální místa nebo podmínky na trénink?

Můj trénink probíhá všude, kde se vyskytuji, takže i v zahraničí. Nemyslím si, že by se člověk nemohl dobře připravit i v domácích podmínkách, ale příprava třeba v zimě v teple u moře, nebo v horách má svůj přínos a z psychického hlediska to je také fajn.

Jsem schopna trénovat sama, nejradši ale trénuji ve dvojici, nebo v malé skupince lidí, na které jsem zvyklá, ale problémy nemám ani s tréninkem ve větší a různorodé skupině. Prostě vím, co musím a chci udělat a to udělám kdekoli a s kýmkoli.

Sportovní chůze se zdá na pohled jako „záhul“ na kyčle, je to tak?

Sportovní chůze je, ač se to nezdá, daleko šetrnější na kyčle, než třeba běh. Jste omezeni pravidly a zrychlení dosahujete zvýšením frekvence. Takže přetížení z nárazů po dopadu je výrazně menší u chodeckého kroku. A kyčelní kloub vás při rotačním pohybu nepustí dál, než je přirozené. I proto spousta „starších“ běžců, kteří začnou trpět kloubními bolestmi, na chůzi tréninkově i závodně přechází.

Podepsala se nějak na tvé přípravě současná covidová situace nebo se tě vůbec nedotkla?

Když jsem s nákazou covidem lehla, o tréninku nemohla být řeč. Byla jsem několik dní ráda, že ležím a dokážu si dojít pro čaj. Ještě dva týdny po vymizení problémů jsem musela trénovat opatrně, protože mě „tělo“ nechtělo do plné zátěže pustit a cítila jsem se dost zoufale.

A co osobní rovina? Spoustě sportovcům opadla určitá motivace do tréninku. Předpokládám, že tebe žene dopředu vidina Olympiády?

Obecně samozřejmě opatření spojená s covidem mě omezují (tak jako většinu) a o tom, zda olympiáda se uskuteční, nebo ne, radši nedumám. Olympiáda byla mým snem už od dětství. Ale asi největším „motorem“ je snaha ukázat, že umím zazávodit s kýmkoli. Že jsem schopna konkurovat světové špičce.

Na Olympiádu ses kvalifikovala nedávno, byl to cíl, dostat se tam už letos? Pojedeš tam s nějakým konkrétním cílem nebo se spíše „necháš překvapit“?

Ano, měla jsem cíl se nominovat do Tokia. To jsem řekla už loni na jaře a všichni okolo si poklepali na hlavu. V tomto mi paradoxně covid pomohl, díky odložení termínu Olympijských her. A když už se zadařilo, pojedu tam s tím, že se poperu o co nejlepší výsledek. Určitě nebudu závodit opatrně a na jistotu. Cílem je, abych se nenechala překvapit a překvapila já všechny okolo.

Takže nevnímáš zkušenosti ostatních pro tebe jako nevýhodu?

Myslím si, že mám závodních i osobních zkušeností dost. Naopak ostatní mají většinově zkušenosti jen z té chůze, já i z dalších sportů. Takže výhoda je na mojí straně.

Trenérovi věřím a v Japonsku i v různých nadmořských výškách mu svěřenci už mockrát závodili. Takže toto zcela nechávám na něm a věřím, že nic nezvorá.

Dbáš nebo si hlídáš nějak sportovní stravu? Jako sportovní doplňky využíváš Edgar, čím tě zaujal a komu bys ho doporučila?

Každý špičkový vytrvalec si stravu hlídá. Kdo říká, že ne, nemluví pravdu. Skladba stravy velmi výrazně ovlivňuje trénink i konečný výkon. U Edgara mě zaujala komplexnost nabízených doplňků. Vyhovují mi zejména sportovní gely, které mi nedráždí žaludek. Edgar má vynikající tyčinky, které používám na kole a za zmínku určitě stojí i mé oblíbené ořechové máslo s vánočním perníkem, který miluji a perník patří k mému oblíbenému vánočními cukroví. Edgara bych doporučila jak špičkovým sportovcům, tak i výkonnostním včetně lidí, sportujících rekreačně.

Co máš v současné době v plánu nebo na co se chystáš v nejbližší době?

Nejsem teď schopná moc plánovat dopředu. Prostě mám v hlavě úspěšný olympijský závod a k němu směřuji naprosto všechno. Co bude pak, neřeším.

Moc děkujeme za rozhovor a za Edgar držíme palce nejen na Olympiádě!