Chodit přes bolest byla chyba, říká mistr světa ve Spartan Race
Před dvěma lety se Richard Hynek stal mistrem světa ve Spartan Race Trifecta. Od té doby ho ale provázejí zranění, bolesti a tréninková trápení. Čím víc chtěl, tím větší zdravotní problémy ho ničily. Přečtěte si jeho vyprávění, které pro nás všechny může být inspirací, jak se v tréninku nezničit. „Tělo není stroj a někdy je lepší trénink vynechat,“ říká.
V roce 2019 jsi získal titul mistra světa, další dva roky už ale tak úspěšné nebyly. Co se tedy stalo?
Začalo to dva měsíce po mistrovství světa, kdy jsem si natrhl pravý hamstring. A pak to šlo dva roky téměř jenom z kopce. Ještě jsem pořádně nedoléčil jedno zranění, a už jsem si pořídil další – únavová zlomenin, běžecké koleno… Teď věřím tomu, že je všechno pryč a bude to zase super.
Přesto jsi loni zvládl jedenáct závodů, z toho jsi jich pět vyhrál. A na mistrovství Evropy jsi skončil čtvrtý. Takže to nebyl tak špatný rok, ne?
Určitě nebyl tragický, a to zejména ve srovnání s rokem 2020, kdy jsem se ani neumístil a spousta závodů byla kvůli koronaviru zrušených. Ale ani rok 2021 nebyl příliš úspěšný, protože jsem bojoval se zraněními a nedokázal jsem držet takovou formu, jakou bych potřeboval, abych mohl bojovat s nejlepšími. Podařilo se mi ovšem září – kde jsem se postavil na start, tam jsem skončil na bedně a na mistrovství Evropy jsem byl čtvrtý. Pak ale přišlo běžecké koleno a zase jsem byl na dva měsíce odepsaný.
Mimo jiné jsi absolvoval mistrovství světa Spartan Race v Abú Zabí, kde jsi se tentokrát neprodíral bahnem, ale horami písku. Byl závod v poušti hodně náročný?
S ohledem na to, že jsem dva měsíce před ním pořádně neběhal, tak byl opravdu velmi náročný. Nebyl jsem připravený tak, jak bych si přál, proto jsem se závodem protrápil. Písek je navíc hodně silový a dobře ukáže, kdo má a nemá natrénováno. V té maximálně nabité konkurenci musím 25. místo považovat za úspěch, ale dlouhodobě jsou moje očekávání a cíle samozřejmě úplně jinde.
Nelituješ zpětně toho, že jsi zranění nedoléčil?
Nebylo to nejlepší rozhodnutí. Chtěl jsem ukázat, že jsem nejlepší a hodně jsem trénoval. Na začátku sezony došlo na zranění, které jsem ani nedoléčil a začal znovu běhat. Přišlo další zranění a zase nedoléčené… A tak jsem to dělal celé dva roky, protože jsem nechtěl odepsat celou sezonu a šel do toho přes bolest, což byla chyba.
Co jsi změnil ve svém přístupu, aby už k dalším zraněním nedocházelo?
Velký vliv má jednoznačně strava, na kterou ale dbám už pět let. V tom tedy k žádné změně nedošlo. Teď přikládám větší váhu regeneraci, protože tělo není stroj. Proto už se nebojím trénink raději vypustit, pokud cítím, že je v těle hodně nahromaděné únavy, která už překračuje zdravou míru. Dřív jsem splnil trénink za každou cenu, což nebylo nejlepší ani pro zdraví, ani pro kondici. A začal jsem i jako prevenci užívat kolagen, který nejen pomáhá v regeneraci, ale dlouhodobě udržuje klouby, šlachy a vazy v dobré kondici.
Máš kolagen raději v pomerančové příchuti, nebo si dáváš lesní plody?
Jednoznačně lesní plody, které mi strašně chutnají. Mám rád tuhle příchuť i jako Powergel a Energybar, kde jsou tu příchuť vymyslel.
Jak moc trpí při Spartan Race klouby, šlachy a vazy?
Velmi! Když se sbíhají sjezdovky, když je terén hodně kamenitý nebo dochází k častým nárazům, tak to není pro tělo příjemné. Také proto jsem před třemi měsíci začal pravidelně užívat zmíněný kolagen a zatím jsem s ním maximálně spokojený – můj zdravotní stav se rozhodně zlepšil.
Závody Spartan Race vypadají poměrně nebezpečně. Jaké nejhorší zranění sis z nich ty sám odnesl?
Většina úrazů pramenila z přetížení nebo náhodných pohybů, jakým je třeba špatné došlápnutí, které mi zapříčinilo únavovou zlomenu. Šlo o kombinaci nějakého nárazu, náročných tréninků a únavy, která se při běžeckém objemu kolem 120 kilometrů týdně postupně kumuluje. A já se regeneraci příliš nevěnoval.
Jaká nejčastější zranění vídáš na závodech?
Nechtěl bych nic zakřiknout, ale na závodech žádné úrazy nevídám. Občas si někdo odře koleno nebo loket, občas dojde k podvrtnutí kotníku, ale jinak v té elitní vlně k úrazům nedochází.
Jaký vrchol sezony máš naplánovaný na tento rok?
Mým největším cílem je obhájit titul mistra světa Spartan Race Trifecta. Tak trochu paradoxně jsem pořád úřadujícím mistrem světa, protože uplynulé dva ročníky byly kvůli covidu zrušené. Tak bych tento titul rád obhájil. Dalším cílem bude mistrovství Evropy ve Spartan Race i OCR a také na mistrovství republiky bych si rád připsal nějaký hezký výsledek.