SALOMON Ještěd 24 Winter 2020

SALOMON Ještěd 24 Winter 2020

Lukáš Novák a Petr Dorňák jsou reprezentačními závodníky v OCR. Rozhodli se účastnit extrémního běžeckého závodu na 24 hodin a jako dvojice jej vyhráli. „Nejhezčí závod, co jsme kdy běželi“ shodují se oba.

Máte za sebou závod SALOMON Ještěd 24 Winter 2020 jako vítězná dvojice, popište nám, jak vlastně závod probíhá?

Petr: Měli jsme 24 hodin na to, abychom se pokusili uběhnout co nejvíce okruhů, který měl 10,5 km a 650 m+ převýšení. Taktika byla střídat se po jednom kole. Lukáš začínal a já vybíhal jako druhý. V prvních kolech bylo pro nás oba důležité trochu tahat za ruční brzdu a nepřepálit to. To si myslím, že se nám povedlo.

Lukáš: Můžete běžet buď jako jednotlivec, dvojice nebo tým. Okruh trval cca 75 – 90 minut a mezitím druhý z dvojice doplňoval zásoby, jedl nebo odpočíval. Vyhrává ten, kdo nakrouží nejvíce.

 

Byla nějaká chvíle kritická?

Petr: Nevím, zdali byla kritická, to asi ne, ale rozhodně byly 3 okruhy, kdy jsem se cítil velmi špatně, jakoby bez energie a s myšlenkami, že bude brzy konec. Po zdravotní stránce bylo z mojí strany vše v pořádku a hned jak jsem doplnil energii, tak jsem se cítil být zase zpět.

Lukáš: Ve čtvrtém kolečku, kolem 40.km jsem dostal šílenou chuť na guláš a defacto jsem si nic jiného v hlavě nepředstavoval. Kritickou chvilkou ale považuji 6.kolečko, kdy se mi ozvalo přetížení pravé nohy s kterým jsem bojoval minulý rok a 2 měsíce jsem kvůli tomu nemohl sportovat. První, co mi blesklo hlavou bylo: Chlapče, je konec …. Doběhl jsem do depa a Petr vypadal absolutně v pohodě! Šel jsem si odpočinout a válcovat. Nemohl jsem ho zklamat. Přece to po 12 hodinách nezabalím. Naštěstí noha do kopce nebolela a tak jsem všechny kopce šel na maximum a ubral jsem tempo na seběhu. Nakonec jsem zvládnul ještě další 2 kola.

Jaké bylo prostředí Ještědu a samotný závod? Užívali jste si ho?

Petr: Hodně mě překvapila trať, která mi velmi sedla oproti závodu na Lysé hoře. Nebyl to takový likvidační výběh. Některé pasáže, hlavně při pohledu na noční Ještěd mi dodávaly energii. Opravdu nádhera!  Prostředí v zázemí bylo bezchybné. Parádní atmosféra, dobrá organizace, lidé si to moc užívali. My jsme se více připravovali na další kolo, jelikož času nebylo mnoho.

Lukáš: Byl jsem hodně zvědavý na organizaci, jelikož jsem takový závod běžel poprvé. Musím říct, že po organizační stránce naprosto fantastické! Z mého pohledu se vše povedlo na 100 %. Jak pro samotné závodníky, tak i pro support a diváky, pro které po celou dobu bylo o zábavu postaráno. Prostředí Ještědu? Naprostá paráda! Počasí vyšlo na jedničku a myslím, že jsme během závodu zažili všechno. Od západu slunce až po východ. Noční obloha plná hvězd, zářící Liberec a desítky světlušek na trase. Bylo to něco neuvěřitelného. Tento závod řadím mezi ty nejlepší a nejhezčí, co jsem kdy běžel.

 

Připravovali jste se speciálně na tento závod?

Petr: Nějak speciálně moc ne. Pravidelně trénujeme na OCR závody a z velké většiny zařazujeme do tréninku běh.

Lukáš: Hodně jsem se bál selhání hlavy a toho, že se mi prostě nebude chtít. Začal jsem do tréninku zařazovat hodně stereotyp a monotónnost, abych si zvyknul a také dlouhé a noční tréninky.

Čeho jste se nejvíce obávali před závodem, který trvá 24 hodin?

Petr: Rozhodně nejvíc toho, že trvá 24 hodin J Věděli jsme, že jsme silní na začátku závodu, ale neměli jsme tušení, jaké to bude na konci.

Lukáš: Asi nejvíce puchýřů na nohou a zranění. Bohužel se ozvalo koleno.

 

Co vás vedlo k tomu jít do extrémního závodu bez překážek, na které jste zvyklí z OCR?

Petr: Mít tu zkušenost, vědět, jak je na tom naše tělo a čeho je schopné. Taky je období přípravy a je ideální doba takový závod zařadit do programu.

Lukáš: Určitě životní situace, která se mi přihodila za poslední měsíce. Chtěl a stále chci zjistit, kde má mé tělo hranice a poslední dobou mě baví bojovat se svojí hlavou a překonávat sám sebe. OCR závod pálíte hned od první čáry a za 1 až 2 hodiny je konec. Tak nějak už zhruba víte, co vás čeká. V tomhle závodě jsem absolutně nevěděl, do čeho jdu a to mě šíleně lákalo!

Jak jste odpočívali mezi jednotlivými koly a doplňovali energii během závodu?

Petr: Pro mě nejdůležitější část v závodu. Při doběhnutí, se ihned připravit na další kolo, napít se, najíst se a odpočívat. Pokud se člověk potácí mezi koly po areálů, není to dobře, i když to láká, protože atmosféra byla fakt super!

Lukáš: Odpočinek probíhal v depu doplňováním zásob, převlečením do suchého oblečení a spánku. Hlavním zdrojem energie byl nápoj Edgar s příchutí mango a vedlejším zdrojem bylo klasické jídlo v podobě guláše. Osobně jsem do sebe moc jídla nedostal. Dalším důležitým zdrojem byl teplý ovocný čaj.

Pokud jste užívali Edgar, jak vám pomáhal a jak jste ho využívali během celých 24 hodin?

Petr: Edgar pomáhal. J  Standardně jsem si namíchal 3 odměrky před prvním kolem a poté jsem cca jednu odměrku namíchal do Edgar láhve a postupně popíjel.

Lukáš: Jelikož Edgara na klasické OCR závody nepoužívám (většinou jsou to závody do 1 hodiny), hodně jsem se bál, že mi udělá neplechu se žaludkem. Před samotným závodem jsem si namíchal nápoj s malou koncentrací a popíjel velmi pomalu (cca hodina a půl). Poté jsem si namíchal jednu dávku do camelbaku a vždy jsem jí vypil zhruba v půlce kolečka. Dále jsem jednu dávku pil během odpočinku. Nevím, zda to byl účinek Edgaru nebo toho výborného guláše, ale musím říct, že za celých 24 hodin nebyl problém s nedostatkem energie. ????

 

Jaké máte další plány, jak na zimní sezonu, tak jaké jsou cíle do hlavní sezony?

Petr: V zimě budu dále pokračovat v přípravě na hlavní sezónu, kterou bych chtěl začít závodem Spartan Race v Mnichově v polovině dubna. Hlavní cíle jsou ME OCR v Itálii, ME Spartan Race v Rakousku a dokončit Spartan Race DACH sérii.

Lukáš: Plány na zimní sezonu je být na horách, běhat a nachodit co nejvíce výškových metrů. Hlavním cílem v této sezoně je odběhnout co nejvíc OCR závodů v Polsku a ME v OCR v Itálii.